neděle 31. srpna 2014

Kladno 10.9. - škola základ života

Diskuze s odborníky o vzdělání, školství, dětech, učitelích a všem co souvisí se školstvím. Bude školství lepší?
Kladno, středa 10.9.2014 od 16:30 v Kokosu.
diskutující:
prof. Jiří Zlatuška, předseda školského výboru sněmovny,
Jiří Janovský, ředitel MŠ Ořech,
Mgr. Jana Šrámková, učitelka českého a německého jazyka na gymnáziu
CV: videoSpot-J.Sramkova


 
   

středa 27. srpna 2014

Ministra Dienstbiera vyzve v senátních volbách kladenská profesorka Šrámková

Kladno – Oblíbená a zkušená učitelka českého a německého jazyka na kladenském gymnáziu Mgr. Jana Šrámková (1950, střelec), vyzve jako nestranická kandidátka v senátních volbách ministra Jiřího Dienstbiera.

Jiří Dienstbier mladší / foto:Petr Vilgus


Jana Šrámková chce nabídnout občanům ve volebním obvodu Kladno*
-znalost místních problémů,
-zkušenost s mnohaletou prací ve školství a
-zdravý rozum při řešení problémů.

Podporuji bez výmluv návrhy -RekonstrukceStátu-


Ke své kandidatuře Jana Šrámková uvedla, „dlouho jsem váhala, zda moje zkušenosti a názory mohou zaujmout spoluobčany. Myslím si, že vzdělání dětí potřebuje větší podporu politiků. Jako žena mohu nabídnout jiné životní zkušenosti než muži mezi politiky a především zdravý rozum na místo ideologických pouček a stranických šarvátek“.

Jana Šrámková se zájmem sledovala práci úspěšných kladenských rodáků v senátu Petra Pitharta a Elišky Wágnerové (roz. Bušové).

Ke svému případnému působení v senátu Jana Šrámková uvedla, „pokud má mít senát smyl, pak jako hlídač vlády. V současnosti má ČSSD v senátu většinu, která činí každou diskuzi předem zbytečnou. V případě zvolení chci působit ve školském výboru.“

Senátní kampaň nestraničky Jany Šrámkové (oficiálně kandidována KAN) bude úzce spojena s komunální kandidátkou Lepší Kladno, která sdružuje kladenské osobnosti i členy menších stran. Její finanční rozsah bude uměřený.

(*město Kladno a cca 70 obcí a měst z okresů Kladno a Praha-západ)

ŽIVOTOPIS


Mgr. Jana Šrámková, nar. 12.12.1950 - profesorka na kladenském gymnáziu od roku 1988, vyučuje český a německý jazyk - nestranička, v minulosti členka Strany zelených a ODA - rozvedená, má dospělého syna a dvě dcery.

Narodila jsem se v tehdy těžce zkoušeném pohraničí- v Karlových Varech v roce 12.12.1950. Rodiče pracovali v pohostinství a tato práce sebou přinášela časté stěhování. Po několika přestěhováních jsme se usadili v Kladně. Tady jsem také začala chodit do školy.

Vlastně jsem chodila do školy ráda, doma jsem si hodně četla a ve škole jsem se mohla pochlubit se svými znalostmi. Zajímalo mě skoro všechno- historie, biologie, jazyky i dění v rozděleném světě.

Poklidné, samozřejmě velmi nadsazené, dospívání urychlily události šedesátých let - kafkovská konference, Pražské jaro a okupace. Ještě dnes vidím v duchu sovětské tanky v kladenských ulicích (některých obrazů se člověk nikdy nezbaví). Na mnoho let bylo všechno jinak. Po maturitě jsem vystudovala obor němčina a čeština na filosofické fakultě UK a vstoupila do života.

Začala jsem učit, nejdříve v učňovské škole, kde se učitel potýkal se silným nezájmem žáků a bylo obtížné a náročné vzbudit leckdy alespoň jejich pozornost (Beroun, Kladno). Po několika letech se mi splnil sen.
 Dostala jsem místo na kladenském gymnasiu. Impozantní secesní budova, ozdoba a chlouba města (ještě stále nedoceněná), se stala mým působištěm.

Zanedlouho promluvil na kladenském náměstí Václav Havel. Dělnické město ho pozdravilo a od teď je naštěstí všechno jinak.

Práce učitele se v principu nezměnila. Jak říkám já, rozsvěcet světlo poznání v očích svých žáků, ale bylo zapotřebí angažovat se pro společnost. Začala jsem pracovat ve straně Zelených, potom ve straně intelektuálů ODA. Poznala jsem zblízka i práci zastupitele (byla jsem jmenována), kulturní komise.

Ve volných chvílích pracuji jako překladatelka a tlumočnice.

čtvrtek 21. srpna 2014

Architekt Rouha: Veřejný prostor je obývacím pokojem města



Stavitelství, architektura
- jsme pro kvalitní veřejný prostor a architekturu. Jak toho docílit? Vše začíná u projektu. V této fázi je potřeba do diskuze vtáhnout obyvatele města a odbornou obec. Projekt musí pracovat s podměty vyšlé z diskuze. Samotný projekt má být zvládnutý jak po stránce technické, tak i po stránce estetické. Na významnější akce bychom se neměli bát vypisovat veřejné architektonické soutěže. Při samotné realizaci musí město zajistit důkladný dohled formou externího stavebního dozoru, který dohlédne na kvalitu prováděných prací.

Při výběrovém řízení na novostavbu nebo rekonstrukci musí být zohledněna ekonomická reálnost jednotlivých nabídek. Není možné, aby vítězná nabídka byla výrazně cenově podhodnocena. To v praxi vede jednak ke tlaku stavební firmy na uznání dodatečných víceprací, nebo k faktické likvidaci firmy a zvýšení nezaměstnanosti v regionu. Pro město to má za následek nedokončení stavebních prací, nebo jejich nekvalitní provedení.

Každé vedení města musí být garantem kvality veřejného prostoru. Kvality z hlediska technického a estetického řešení. Myslím si, že současné vedení města v mnoha případech neklade na tyto kvality dostatečný důraz. 

Veřejný prostor tvoří základní kostru města s vysokou reprezentativní hodnotou. Kvalitní řešení veřejných prostranství má přímý pozitivní ekonomický efekt. Podporuje rozvoj dostupných služeb a volnočasových aktivit.

Odstrašující příklady:



Podprůhon

- při projektové přípravě realizace rekonstrukce původní hornické čtvrti Podprůhon se hledělo na co nejlacinější řešení, bez vazby na specifickou a na Kladně ojedinělou původní zástavbu malých sevřených rodinných domů.
- ve fázi projektu nebyly v dostatečné míře provedeny průzkumné práce. Při realizace se pak musely řešit věci, se kterými nebylo v projektu počítáno. To má významný vliv na navýšení cen formou víceprací a prodloužení termínu dokončení.
- projekt tedy v dostatečné míře neřešil jak místu adekvátní materiály a architektonicko urbanistické vazby, tak také zanedbal technická řešení.
- pokud radnice nemá dostatek odborníků, kteří jsou schopni navrhované řešení posoudit. Musí se obrátit na externí odborníky.

Náměstí Sítná

- záměr rekonstruovat náměstí Sítná je jistě chválihodným počinem. Jeho původní podoba byla nevyhovující a neodpovídala současným nárokům na využívání veřejného prostranství.
- navržené řešení ovšem hrubě narušuje původní koncept celého náměstí. Jeho významná část, která má sloužit pro aktivity a odpočinek občanů a studentů je devalvována na parkoviště. Radnice opět nevyslyšela doporučení odborníků a sáhla po jednoduchém a laciném řešení.
- za neadekvátní považujeme také plíživou rekonstrukci kulturního domu, která postupně vymazává kvalitního zástupce architektury českého brutalismu.
- ještě jsme si nezvykli, že i stavby a prostranství postavené v relativně nedávné minulosti mohou být významné pro město svojí kvalitou, kterou se vyplatí zachovat pro další generace.
- zajímavá je také ekonomika celé akce. Cena vycházející z projektu byla spočítána 32mil.Kč. Výběrové řízení vyhrála firma s cenou 16,4mil.Kč. Co se skrývá za tímto ekonomickým nesmyslem? Z odborné zkušenosti plyne, že takto výrazně ponížená realizační cena vůči ceně projektové je daleko za hranicí bezpečnosti. Co se stane, když se prováděcí firma dostane za hranici bezpečnosti? Je to jednoduché – prodělá kalhoty. Co se dělá, aby se prodělalo co nejméně? Šidí se kvalita provedené práce, nedodržují se technologické a montážní postupy, šidí se na daních, těsně před výplatou se zaměstnanci „zabetonují do základů“.
Městské divadlo

- jedná se o příklad, kdy selhal institut zadávání veřejné zakázky. Výběrové řízení na rekonstrukci Městského divadla vyhrála firma s cenovou nabídkou výrazně nižší, než byla cena reálná. Výsledkem je ukončení stavebních prací, opuštěná a staticky nezajištěná stavba a realizační firma před krachem.
- někteří zástupci radnice si možná myslí, že podnikání ve stavebnictví je ryze dobročinnou činností, kdy stavební firmy mohou některé zakázky dotovat ze svých bezedných kapes. Realita ukázala, že tomu tak není. Odborníkovi to muselo být jasné od samého začátku.

Proč máme stále zaostávat za západními městy o několik desetiletí?
Nejde vždy o zaostalost ekonomickou, jde o zaostalost v přístupu k řešení problémů.

MÍT ODVAHU KE ZMĚNĚ – KE ZMĚNĚ K LEPŠÍMU – KLADNU


(*1975 Praha, beran)
rodina: svobodný, bezdětný
zaměstnání: architekt, od roku 2007 ve vlastním ateliéru rouhaarchitekt
koníčky: fotbal, historie filmu, hra na klavír, literatura, power jóga, turistika
aktivity: podpora organizace Člověk v tísni
motto: s otevřenou a kritickou myslí naslouchat a konat
Kvalitní architektura a kvalitní veřejný prostor pozitivně ovlivňuje naše sociální vazby a duševní pohodu.